Sobotní odpoledne 20. února 2021 se zahalilo do husté mlhy. To ale nikomu dobrou náladu nepokazilo. Chvíli jsme vyčkali na vláček, který celou naši sedmnáctičlennou výpravu odvezl do Číchova. Dál už jsme museli pěšky. Hned na začátku vypukla velká sázkařská hra o bonbóny. Někomu po celou cestu vesele přibývali, jiný o ně brzy přišel …. Nevyhnuli jsme se ani ztrátám. Dominik si vytvořil před ostatními náskok, ale brzy telefonoval, kde se jsme? Dobrým orientačním ukazatelem byl Číchovský potok, a tak jsme byli brzy opět kompletní. Domča sice tvrdil, že my jsme šli špatně a on dobře. No každý si o tom myslíme své  . Na Jalovci jsme využili hřiště a zakopali si fotbal, zatímco dospěláci se občerstvovali. To bylo potřeba, neboť následoval nejtěžší výstup hromadami sněhu k horní stanici lyžařského vleku. Tomu ještě předcházela odborná přednáška pana Charváta na téma Jalovec, která všechny zaujala. Slalom na vrcholu sjezdovky přinesl tyto výsledky: 1. místo Maty 15,45 s, 2. Tomas 15,57 s, 3. Krýša 17,95 s, 4. Eliška 18,78 s, 5. Filip 18,88 s, 6. Anetky 19,29 s, 7. Domča 19,81 s, 8. Bětka 22,74 s. Zpáteční cesta začala hádankovou stezkou. Tři týmy soutěžily o čokolády a vůbec to nebylo těžké. No zkuste si uhodnout, co to je: „Když mne ubíráte, rostu. Když mi přidáváte, zmenšuji se. Kdo jsem?“ a přitom se brodit hlubokým blátem a mlhou. Když jsme konečně dospěli na silnici, bylo vyhráno. Ale do cíle ještě celých 5 km! Při pašerácké hře se ale dal i tento úkol zvládnout. Zpět k nádraží jsme dorazili téměř za tmy a příjemně unavení. Zbývalo spočítat kdo vyhrál kolik bonbonů a pak už se jen těšit na další výpravu. Bylo to skvělé, díky všem, kdo trasu za těžkých podmínek zvládl.

Odkaz na fotogalerii ZDE.