Abych nezačal hned kritikou, ke které stejně musí dojít, ale později. Nejprve tedy v čem se náš tým zlepšil oproti Brnu před týdnem. Hráči určitě šli do sebe, tentokrát nepadala žádná kritika na adresu rozhodčích a také mezi sebou se všichni chovali lépe než minule.

Výsledek byl opět krutý. S TJ OA Třebíč jsme prohráli 2:12. Nevím, koho bych měl pochválit. Brankář Venca měl zase nešťastný den. Věřím mu, že se snažil, ale branka 10 vteřin po rozehrání zápasu z nijak nebezpečné střely týmu na psychice nepřidala. Nad ostatními hráči určitě obvykle vynikají Honza Račák, Peťa Dubský i Kája Vostal, ale byli také úplně bezzubí. A když k tomu připočtu šílenou nepřesnost - neumíme rozehrát míček (80% rozehrávek končí na florbalkách soupeřů), lavině útoků na naši branku odolat prostě nejde. Tým působil jako ospalý a není divu, že nálada na střídačce byla na bodu mrazu.

Nedá se nic dělat, musíme se smířit s tím, že na ostatní týmy z ligy ještě dlouho nebudeme stačit. Turnaj ve Znojmě 29.10.2006 byl ještě o to horší, že jsme měli sehrát druhý zápas proti SC Hattrick Brno FbŠ, kteří jsou v podobné situaci jako my. Kluci se na zápas těšili a Hattrick nepřijel. Tak jsme letěli od vlaku na zápas a pak hned zase zpátky na nádraží. Prostě hůř už snad ani nemůže být.