Sportovní soustředění žákovských kategorií jsme ve Slavonicích uspořádali již po páté. V týdnu od pondělí 17. srpna 2026 do neděle 23. srpna 2026 se jej zúčastnilo celkem dvacet hráčů a osm vedoucích. Všech sedm dní bylo plné tréninků, soutěží a her, nechyběla dvoudenní cesta za pokladem Vikingů.

Jirka: na soustředění mě nejvíc bavila asi ta stezka a když jsme hráli ten fotbal, a ještě když jsme hráli ten badminton.

Sam: hodně mě teda překvapilo, že budeme spát při honbě za pokladem ve stanu ,a to byli určitě všichni. A celá cesta byla zajímavá a nikdy nikdo nevěděl, co se kdy stane.

Honza: za nejlepší zážitek mimo trénování bych řekl výlet do Dačic na koupaliště, protože to bylo něco jiného než trénování v hale. Taky to bylo dobré v tom, že jsme si mohli s klukama odpočinout a pošetřit síly na další dny.

Bruno: nejvíce mě bavil každoroční výšlap, protože to byla opravdu sranda, a navíc to byl super výlet.

Obsazení Anglie vikingskými nájezdníky v devátém století jsme zvolili jako téma etapové hry prolínající celým pobytem. Napínavý příběh inspirovaný knihou Lasse Holma Vikingové Pomsta bratrů (doporučujeme k přečtení) sloužil k vyhlašování řady závodů a soutěží mezi třemi týmy. Vyvrcholením byla výprava za pokladem, odstartovali jsme ji v sobotu odpoledne a v té chvíli ještě nikdo netušil, že se večer na ubytování nevrátí. K velkému překvapení hledání skončilo noclehem ve stanu v kempu Zvůle a mohlo pokračovat až v neděli dopoledne. Poklad ukrytý ve skaliskách Filipových kamenů se našel až před jedenáctou hodinou. To do odjezdu ze soustředění domů zbývalo opravdu jen pár hodin. Finiš až do samého konce.

Etapovou hru máme každý rok jinou s jinými úkoly, cestě k pokladu v jiném území. Ale součástí soustředění jsou i pravidelně se opakující aktivity. K nim patří atletický čtyřboj, snažíme se stihnout kondiční test (letos se povedlo), ve volných chvílích si hráči sami uspořádali turnaje v badmintonu a stolním tenisu.

Také fotbalový přátelák s místním týmem žáků patří k tradici. Po loňské výhře se na nás slavoničtí dobře připravili a nedali nám šanci, odešli jsme s vysokou prohrou. Ale i tak byli kluci spokojeni, jak si zahráli. Domlouvali jsme i florbalový přátelák s týmem Dačic. Ten ale ztroskotal, neboť jej nabylo kde odehrát. Slavonické tělocvičny jsou pro něj malé, jedna hala v Dačicích je přes prázdniny zavřená a ve druhé právě malovali. Snad tedy příště.

Na koupališti v Dačicích jsme byli téměř sami. Ve středu třicítky nehrozily, spíše naopak, ale nás chladnější počasí neodradilo. Úkol přeplavat deset bazénů se zpočátku setkal s nevolí, ale většina se s ním dobře vypořádala.

Hlavním cílem společného týdne byla příprava na novou sezónu. Každý den jsme absolvovali jeden nebo dva klasické florbalové tréninky, poctivě ranní rozcvičky a ve čtvrtek čtyřkilometrový vytrvalostní běh. Běžecké soutěže z etapové hry, jako byla Aréna či závod týmů na atletickém oválu, bojovka ve městě a závod na člunu přes rybník do této kategorie také patří.

Že po prázdninovém odpočinku zvládnout spoustu aktivit není jednoduché bylo jasné. V některých chvílích padala na hráče únava. Ale na nicnedělání nedošlo. Nastoupil znalostní test nebo nakouknutí na taneční zábavu se skupinou Reflexy. Hlavně altán v zahradě školy se v té chvíli stal řezbářskou dílnou. Někdo zručněji, někdo trochu neuměle pod vedením Hanky vyřezával z lipového dřeva píšťalku. Řada z nich byla na konci funkční a pískala.

Víc, než dlouhé povídání více o pobytu napoví fotoalbum, které si prohlédněte. Za ubytování a poskytnutí sportovišť děkujeme vedení ZŠ Slavonice a kolektivu školní jídelny, kam jsme chodili na obědy. Díky Vláďovi a Hance za přípravu snídaní a obědů. Tomovi, Radkovi, Štěpovi a Jirkovi za tréninky. Ale všichni dospělí se podíleli na veškerém programu, to bych zde musel ještě dlouho psát. Tak za rok opět na shledanou. 

Velké fotoalbum ze soustředění ZDE.
Video ze soustředění ZDE.