Jdi na obsah Jdi na menu

ŽÁCI ABSOLVOVALI 180 KM PO ŽĎÁRSKÝCH VRŠÍCH

Říct dopředu, co všechno nás během tří dnů čeká, asi by nikdo ze žákovských kategorií nejel. Přestože jsme se vrátili pěkně

dsc_0004.jpg

dsc_0139.jpg

dsc_0246.jpg

dsc_0276.jpg

utahaní, nikdo nakonec nelitoval. Obnovit dřívější tradici kempů na kole zpočátku nevypadalo nadějně, ale povedlo se. V úterý 15.8.2017 jsme dopravili kola do Bochovic, kde je Lukáš se Zbyňďou uschovali doma v garáži. Sraz ve středu před jejich domem začal přísnými pokyny, jak se chovat na silnici, jak volit trasy atd. Jenže první, kdo pravidla porušil a zakufroval byl samotný šéf výpravy. Doprovodné vozidlo skončilo polapené v bažině. A tak se všichni museli kus vrátit a přes hodinu auto těžce vyprošťovat, aby mohla výprava pokračovat. Dalším zdržením byla spousta hub, které kolem rostla. Nasbírali jsme jich fůru a frčeli do Nového Města na Moravě na zmrzlinu. První kempování bylo po 54 km u Domanínského rybníka. Jak kluci uviděli vodu, probudila se v nich rybářská vášeň. Vyrobili si prut a byli úspěšní. Drobní okoun? se však k jídlu nehodili, putovali zpět do potoka. Mezitím se objevila parta malých „ninjů“. Vše začalo vyhrůžkami, pokřikem, šiškami na delší vzdálenost, do sporu se zapojila i jedna z jejich maminek. A závěr? Vzájemný podvečerní fotbálek ve skvělé náladě. Jenže to už mezitím Dandy připravil skvělou smaženici, po které se jen zaprášilo. Špagety na večeři jsme zvládli až za hluboké tmy. První den končil noční koupelí v rybníce a dlouhým povídáním ve stanu.

Krásné čtvrteční ráno 16.8.2017 s nepříliš intenzivní rozcvičkou a balením na cestu, do které se nikomu moc nechtělo. Vyrazili jsme až těsně před jedenáctou hodinou. Zatímco ve středu výpravu kol vedl Milan s Dandym, tentokrát musel Dandy do práce a Milan sedl za volant auta. Doprovod kol zajišťoval Pepa, šéf oddílu. No zajišťoval – spíš ostatní neustále doháněl, když si někde udělali přestávku. Věk je zkrátka znát. Přesto ani ve čtvrtek moc nechybělo do 50 najetých kilometrů. První větší zastávka byla v příjemné vesnické hospůdce v Kadově na kofole. Na parkovišti pod Devíti skalami jsme uvařili polévku a vydali se na vrchol. Tam Pavlovi orientační schopnosti kluci ocenili řadou nadávek, když si zajeli a museli kola do kamenitého vršku tlačit pěšky. Vyšplhat na skálu s vyhlídkou už byla hračka. Vyhráno ale nebylo. Nápad, že jet po cyklostezkách je nuda a raději pojedeme po červené turistické značce se vůbec neměl zrodit. Před touto variantou nás varovali už cyklisté v Kadově. Jenže co nezažiješ na vlastní kůži, tomu neuvěříš. Pěšinky s trním, strmá stoupání v kamenitém moři až na 800 m vysoký vrchol Tisovce. Poté málem kolmý sjezd dolů po balvanech nejvíc odskákal Pepa. Hodil rybičku přes řídítka bradou rovnou na šutr, obličej měl hned v krvi. Ostatním se naštěstí nic nestalo, tedy kromě kol. Zbyňův bicykl vypověděl službu nad Škrdlovicemi a Martinova přehazovačka odpadla během následujícího dne. Šrámy jsme léčili v kempu

dsc_0438.jpg

dsc_0321.jpg

dsc_0770.jpg

na Velkém Dářku. Nejprve se každý občerstvil v tamních stáncích a brzy jsme se pustili do vaření guláše. Povedl se nám fantasticky, nezbyla ani trocha. Samosebou koupání a večer jsme besedovali nad blížící se florbalovou sezónou. Možná, že spoluhráčům, co sebou nebyli, znělo v uších, jak jsme probírali tréninky, jaké chceme mít výsledky a co pro to dělat.

Páteční rozcvička byla již v úplně jiné kvalitě než ta minulá. Běh, dynamický strečink, plavecký závěr v rybníce. Na snídani jsme si dali špekáčky, co jsme včera večer nestačili opéct. Pak hodinová projížďka na šlapadlech s koupáním a průzkumem Dářka. Pohodové dopoledne. Čas rychle letěl a stan s naší polní kuchyní jsme zabalili až těsně před polednem.  Domů se jelo přes Pilskou nádrž a Žďár nad Sázavou. Velké vedro nás nutilo doplňovat zásoby pití pomalu v každé vesnici, větší zastávky byly v Netíně a v Měříně na limonádě. Po cestě jsme dojídali zásoby, každý jel na doraz. Zpět do Bochovic jsme dorazili po páté hodině. Ale kola kluci neodložili ani tady. Padlo nečekané rozhodnutí dojet zbývajících 18 km až do Okříšek. Všichni se kousli a vyrazili. Trasa nahoru dolů, nohy vypovídaly poslušnost. V té chvíli se projevila síla kolektivu. Nikdo nikomu neujel, poctivě s na každém kopečku čekalo na posledního, domů jsme přijeli pohromadě.
Skvělá akce, výborné výkony, dobrá parta, pravé letní počasí, to byl náš žákovský kemp Žďárské vrchy 16.-18. srpna 2017. Těšíme se na příště.

Fotogalerie ZDE.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář