Jdi na obsah Jdi na menu

PRAGUE GAMES 08 - KATEGORIE B18

19. 7. 2008

 

  PRAGUE GAMES 2008 

  kategorie B 18 

 
Tep se zrychluje a tlak stoupá! Na letošní ročník největšího juniorského florbalového turnaje se přihlásilo 228 týmů z 10 zemí. Jedním z nich byl i náš tým poskládaný z hráčů PSKC Okříšky, SK Snipers Třebíč a TJ OA Třebíč. Sestava týmu byla následující:

Útočníci: Pavel Štěpánek, Petr Štěpánek, David Kuthan – Tomáš Nestrojil, Marek Čermák, Roman Burda. Obránci: Jakub Málek, Zdeněk Novosad – Jakub Kočí, Petr Dvořák, brankář: Martin Slavíček

Do Prahy jsem se dostali bez problémů a i naše akreditace ve škole proběhla v pohodě. Naším kapitánem a zároveň oficiálním vedoucím byl jmenován Zdenál Novosadů, ale všichni víme, jak to s tím vedením bylo… :-D

V naší kategorii bylo 58 týmů ve skupinách po šesti, hrálo se každý s každým a postupovali první dva. I přes relativně těžkou skupinu jsme si nedávali za cíl nic menšího než postup. Našimi soupeři byli známé FBC Pepino Ostrava, historicky nejúspěšnější český florbalový klub Tatran Střešovice, minulí finalisté Wizards DDM Praha 10, švédský Billingsfors IBK a FbC Sokol Rokycany.

PSKC Okříšky - FBC Pepino Ostrava 0 : 2
 Obrazek
Jeden z nejznámějších českých týmů určitě nečekal takovýto zápas. Přeci jen Okříšky si zatím v ligových soutěžích neudělali žádné velké jméno.
První zápas je vždy velmi důležitý, natož na Prague games. Případná prohra by nás posunula do nepěkné pozice a začali jsme tedy velice aktivně. Ze začátku jsme měli více ze hry, vytvářeli si šance. Hlavně Štěpové v útoku předváděli obráncům Pepina hru, na kterou určitě zvyklí nebyli. A první obrovskou šanci, kdy Davoš začal svou smolnou šňůru neproměněných šancí netrefením téměř prázdné brány, vytvořili také oni. Pepino vyráželo do rychlých protiútoků a bohužel po jednom z nich jsme inkasovali smolný gól. Hráči Pepina si pak začali více věřit a hra se vyrovnala. A chvíli před poločasem vstřelili gól na 2:0. Byla to jedna z mála střel vyslaných na Slávu, většina střel byla zblokovaná, nebo se k nim ani hráči Pepina nedostali, ale za branku nemohl. Ostravští hráči mu zablokovali výhled.
Po poločase začali ostravští více bránit, ale přesto jsme se ke konci zápasu ještě dostali do soustavnějšího tlaku a na několik minut je zamáčkli před vlastní bránu. Bohužel festival neproměněných šancí nepřestal a tak byl konečný výsledek 0:2, i když remíza by zápasu slušela o mnoho lépe. A tak jsme se dostali přesně tam, kde jsme nechtěli být. Jeden zápas, jedna prohra a nutnost vyhrát všechny zbývající zápasy ve skupině. Nebo doufat, že se skupina zamotá tak, že budou stačit výhry tři, ale to se nestalo a my museli stále vyhrávat.


PSKC Okříšky - Billingsfors IBK 2 : 1

Zápas ve kterém nám už předčasně šlo o všechno, v případě prohry, nebo i remízy by už naše šance na postup byly mizivé, nakonec se ukázalo, že žádné, a tak jsme nutně potřebovali vyhrát. Utkání se konalo na stejné hale jako minulé a tak jsme se mohli podívat na hru Švédů s Tatranem Střešovice, které Švédi vyhráli 3:0. A nebylo to příjemné pokoukání. Švédi hráli velmi rychle a agresivně. Někteří dokonce vypadali, že jsou snad něčím nadopovaní.
Na utkání dorazili i fanoušci Billingsforsu, převážně hráčky a hráči jejich týmů z jiných kategorií. Jestli ale čekali rychlý nástup svého týmu, spletli se. Začali jsme jako oni proti Tatranu, rychle a agresivně. Měli jsme územní převahu. Časté souboje tělo na tělo jsme ustávali a oni se dostávali do problémů. Hodně jsme vysunuli naše napadání a to jim dělalo velké problémy v rozehrávce. Jejich obránci si nemohli pořádně vyměnit míč a dostat útočníky do dobré pozice.
I přes to před vlastní bránou bránili stále velice dobře a nepouštěli naše útočníky do dorážek. A sami hrozili z rychlých protiútoků a několikrát nás od pohromy zachránil Sláva v bráně.
Nakonec nás spasila přesilovka, švédský hráč byl vyloučen za přehnanou hrubost a početní výhodu proměnil střelou z dálky po Kóčově přihrávce Kuba. Billingsfors však přidal a teď nás naopak oni zatlačili. Vysvobozením pro nás byl poločasový hvizd. Řekli jsme si, že tohle utkání přece nepustíme a dáme do toho všechno. Po poločase skutečně švédský tlak ustal, ale ani my se k němu nemohli dostat. Několik šancí jsme neproměnili my ani soupeř, až přibližně pět minut udeřilo. A to ze švédské strany. Vyrovnáno.
Výsledek 1:1 byl pro nás krutý a nehodlali jsme se s ním smířit. Bratři Štěpánkovi a Kóča zapnuli na plný plyn, nestřídali a spolu s ostatními našimi hráči si vytvořili obrovský tlak a mnoho šancí. Kóča, který opustil svoji pozici obránce a stanul před švédskou brankou, z metru přestřelil, další střely brankář vyrazil, další byly zblokované, ale nepřestávali jsme ve snažení. Až nakonec jeden ze Štěpů konečně přesně Obrazeknašel druhého v dokonalé pozici a ten nezaváhal. 2:1!!! Konečně! Zasloužené vedení. Do konce zápasu však ještě zbývalo asi 90 sekund a Švédi ještě zahrozili. Nebezpečnou střelu však skvělým zákrokem vytáhl Sláva a s konečnou platností nás nasměroval za důležitou výhrou.
Vzhledem k výsledkům prvního hracího dne mohl z naší skupiny postoupit ještě každý, i když někteří to pochopitelně měli těžší, a tak jsme se mohli těšit na další vypjaté bitvy.
 
 
PSKC Okříšky - FbC Sokol Rokycany 6 : 1
 
Druhý hrací den byl pro nás ve znamení dvou povinných výher nad slabšími soupeři. FbC Sokol Rokycany pro nás teoreticky neměl znamenat vážnější hrozbu a i do utkání jsme nastoupili sebevědomě. Rokycany se jen stěží dostávali za vlastní půlku a jejich pokusy o protiútoky naši beci v pohodě zvládali likvidovat.
A v útoku jsme hráčům Rokycan dokonale motali hlavu. Brankář FbC však dlouho odolával. Chytil spoustu vyložených šancí, i když měl také často notnou dávku štěstí. Nakonec však přeci jenom padl. Na Márovu dorážku z hranice malého vápna už nedosáhl a my jsme se v desáté minutě dostali do vedení. Zbytek utkání se už dohrával v exhibičním tempu. Postupně jsme navyšovali náskok, Štěpové si v útoku dělali co chtěli a i náš druhý útok se rozehrál ke skvělým výkonům. Jediný gól jsme dostali ze standartní situace, kdy jsme špatně postavili zeď. Ale to na naší výhře nic nezměnilo a my se mohli těšit na předposlední duel základní skupiny s Tatranem, který jsme, jak jinak, museli vyhrát.

PSKC Okříšky - Tatran Střešovice white   7 : 0

Tatran vyslal na Prague games do naší kategorie dva týmy. Ten oblékaný do bílých dresů byl slabší a tak se čekala naše výhra. Ale relativně dobrá hra hráčů Střešovic v minulých utkáních slibovala větší drama, než jaké nakonec zápas nabídl.
Hráči Tatranu se před zápasem poctivě rozcvičovali a ještě naslouchali pokynům trenéra. To v porovnání s naším ojedinělým pohybem před zápasem a pouze několika cvičným střelám na bránu mohlo u diváků vzbudit dojem, že Tatran nás přejede a od prvních minut zatlačí. Ale nic z toho se nestalo a bratři Štěpánkovi předvedli zřejmě nejrychlejší start do utkání na Prague games. Na časomíře svítili tři sekundy od počátečního hvizdu a míček se už ocitl v bráně soupeřů. Petr čistě vyhrál buly, bleskurychle obešel obránce, nahrál bráchovi a ten nedal brankáři šanci. Zbytek zápasu byl podobný, hráči Tatranu netušili co se děje a pouze v roli statistů přihlíželi našim rychlým kombinacím. Rychlostně, ani technicky nestačili, dostávali jednu branku za druhou a od úplného debaklu je zachránila snad jen Davošova ohromná smůla, když spálil všechny své šance a měl jich skutečně bezpočet. Skóre tak bylo pro pražský klub ještě milosrdné a i náš brankář Sláva se mohl těšit z vychytané nuly.
Po čtyřech odehraných zápasech jsme tak měli tři výhry a jednu prohru a vše tak směřovalo k dramatickému vyvrcholení skupiny.
 

PSKC Okříšky - Wizards DDM Praha 10     4:2

Všechna ostatní utkání skupiny už byla odehrána a my tak věděli, na čem jsme. V případě naší výhry nad pražským týmem a také vzhledem k tomu, že Pepino Ostrava prohrálo s Wizardy gólem z posledních sekund 2:3 , by rozhodovala minitabulka. My, Wizards a Pepino by totiž měly shodný počet bodů, osm. Klíčovým kritérium pro postup by tak bylo skóre ze vzájemných zápasů. My zatím měli 0:2, Wizards 3:2 a Pepino 4:3. Pro nás tedy nejhorší pozice. Abychom postoupili, museli jsme porazit Wizardy alespoň o dva góly, pro postup z prvního místa o čtyři. V případě naší prohry, remízy, nebo i výhry pouze o jeden gól, bychom končili.
A Wizards DDM Praha 10 rozhodně nejsou jen tak ledajakým týmem. Minulý ročník Prague games se probojovali až do finále, v extralize pravidelně obsazují nejvyšší pozice a po čtyřech výhrách v dosavadních čtyřech utkáních ve skupině si nepostup nemohli připouštět. Ale my jsme byli odhodláni přes ně projít do osmifinále a známý pražský klub tak vyřadit.
Od začátku utkání jsme potřebovali útočit, nic jiného nám nezbývalo. Avšak Wizardi hráli sebevědomě, vědomi si své silné pozice. Od začátku se do nás zakousli a z našeho očekávaného nástupu nic nezbylo. Během několika prvních minut jsme ještě měli velké štěstí, když soupeřovi útočníci nastřelili 3! tyčky. Ani toto nám však na probuzení nestačilo a tak přišla pohroma, která už dlouho visela ve vzduchu. Wizardi dobře zakombinovali a děrovaný míček se ocitl za zády našeho brankáře. Prohrávali jsme 0:1 a naše situace už byla opravdu kritická. Wizards drželi všechny trumfy ve svých rukou, mohli hrát v klidu, nikam se nehrnout.
Ale i my jsme se chtěli ještě poprat o postup. A náš druhý útok se postaral o to, abychom se dostali zpět do hry. Roman si vzal míček na hůl a tvrdou, přesnou ranou vyrovnal. Wizardi najednou jakoby znervózněli a začali si uvědomovat, že mohou dostávat góly. Hráli více defenzivně a snažili se především o neinkasování. To však našim hráčům vlilo novou krev do žil. Začali jsme se hrnout do útoku a vydávali ze sebe všechny síly. Wizards však vůbec nebránili špatně a nepouštěli nás do vyložených šancí, často navíc vyráželi do nebezpečných protiútoků. Až se nakonec uvolnil mladší Štěpa, vyběhl si před bránu a vstřelil veledůležitou branku. 2:1. Tímto výsledkem skončil i první poločas. Ale nám nestačil. Potřebovali jsme přidat další gól a nabuzení jsme vběhli do druhého poločasu. Náš tlak pokračoval, vytvářeli jsme si hodně brankových příležitostí a brzy si Tomáš „Profik“ Nestrojil vyjel zpoza brány a backhandem zavěsil. 3:1! V tuto chvíli jsme postupovali. Navíc nervózní Wizardi poté faulovali v jejich malém vápně a rozhodčí ukázal jasně: trestné střílení. Odpovědnost padla na Petra Štěpu a ten svůj parádní nájezd nekompromisně zakončil. 4:1! Wizardi v tu chvíli potřebovali vstřelit dvě branky k postupu, my to pochopitelně věděli a stáhli se do hlubokého obranného valu. Možná až příliš hlubokého. Zoufalí Pražáci odvolali brankáře a v šesti nás odstřelovali. Několika skvělými zákroky nás zachránil Sláva, ale asi půl minuty před koncem přeci jen inkasoval. 4:2. Dramatičtější už to být nemohlo. Hned po buly Wizards rychle zakombinovali a v dobré pozici se ocitl jejich útočník. Naštěstí mu sjel míček z čepele. Téměř nekonečných třicet sekund však pokračovalo a jedna smolná branka by nás poslala domů. Naštěstí se nám podařilo dostat míček do rohu a tam ho udržet až do závěrečného hvizdu! Postup! Nádherné vítězství a samozřejmě obrovská radost. Čekalo nás osmifinále !

B18E
 
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Skóre
Body
Poř.
1.
SWE
 
0:3
2:1
1:2
3:0
1:2
7 : 8
4
4
2.
CZE
3:0
 
8:0
2:0
7:2
2:3
22 : 5
8
1
3.
CZE
1:2
0:8
 
1:6
1:1
0:6
3 : 23
1
5
4.
CZE
2:1
0:2
6:1
 
7:0
4:2
19 : 6
8
2
5.
CZE
0:3
2:7
1:1
0:7
 
2:9
5 : 27
1
6
6.
CZE
2:1
3:2
6:0
2:4
9:2
 
22 : 9
8
3

   
PSKC Okříšky – Huddinge IBS 1 : 6
 
Po našem vítězství nad Wizards jsme prostudovali tabulky a sytém play-off a bylo nám jasné kdo nás čeká. Huddinge IBS. Švédský mistr, minulý vítěz své tehdejší kategorie a jeden z nejlepších, možná nejlepší, juniorskách týmů Evropy, tím pádem i světa. Ve skupině pět jasných vítězství, 35 vstřelených gólů a pouze jeden inkasovaný. Těžší Obrazeksoupeř už být opravdu nemohl. Ale každý zápas začíná 0:0 a s každým se dá hrát.
Přesunuli jsme se tedy na halu, kde se osmifinále mělo hrát a mohli sledovat konec zápasu, ve kterém Huddinge deklasovalo silný Chomutov 7:0 a potvrdilo svoje první místo ve skupině.
Zápas se Švédy začal po delší přestávce, protože oba týmy před chvílí hrály. I přes to, že soupeř byl jasným favoritem, vždyť podle jmen týmů… Huddinge vítěz švédské extraligy, Okříšky poslední v druhé české lize.
Ale tohle byli jiné Okříšky, jiný tým, silný a odhodlaný.
Každopádně pořád to byli kluci jako my a my jsme chtěli zkusit postoupit i přes ně. Do zápasu jsme vběhli s maximálním nasazením. Švédi hráli rychle, naprosto přesně, téměř nechybovali. Všichni o sobě i naslepo věděli, nemuseli si říkat o nahrávku. I přes to se nám dařilo prvních deset minut s nimi držet tempo. Napadali jsme jejich rozehrávku a oni tak nemohli vysunout svoje útočníky do ideálních pozic. Dobře jsme osobně bránili, dařilo se nám vyhrávat osobní souboje a i v útoku jsme byli rychlí a dařilo se nám někdy švédské obránce procházet. Ale k mnoha velkým šancím jsme se nedostali. A všechny naše pokusy pochytal švédský brankář, prý nejlepší juniorský ve Švédsku.
Postupně se tak začala stále více projevovat větší sehranost a také fyzická kondice švédských hráčů, kteří také točili, na rozdíl od nás, tři pětky. Švédi nás začali přehrávat a přibližně v osmé minutě jsme poprvé inkasovali. Huddinge se podařilo dostat do přečíslení a využili ho. Od té doby jsme byli téměř pořád pod velkým tlakem a hrozili jen z protiútoků. Střelou z velké dálky, která bohužel Slávovi prošla, své vedení navýšili. Kvůli naším dalším dvoum individuálním chybám už vedli v poločase 4:0. Utkání už tak bylo prakticky rozhodnuto, ale debakl jsme připustit nechtěli. Do druhého poločasu jsme tedy nastoupili lépe než jsme skončili první a ze zkumráže před bránou se podařilo Romčovi snížit na 4:1. Přesilovku Huddinge jsme také ubránili. V tu chvíli Švédi pochopili, že jim kůži nedáme zadarmo, zapnuli na 110% a zápas s konečnou platností rozhodli dalšími dvěma brankami.
Byli jsme tedy vyřazeni, ale určitě s hrdostí. Huddinge IBS se pak dostalo před silný Engelholm a minulého vítěze SSK Future až do finále, kde prohrálo na nájezdy se stockholmským AIK IBF, rovněž jedním z nejlepších klubů vůbec. Ale dokázali jsme si, že s každým lze hrát, Švédskému vítězi, mimo jeho perfektní sehranosti a skvělé hře,  k výhře pomohli také naše chyby a i přes téměř dokonalou obranu soupeře jsme si několik dobrých šancí vytvořili.
 
Na Prague games 2008 jsme tedy skončili v osmifinále, na 8-16 místě, a předváděli skvělou hru, kterou nám spousta týmů mohla jen závidět. Na letošní napínavý turnaj budeme ještě dlouho vzpomínat a to nejen kvůli našim zápasům, ale i celkové atmosféře a spoustě mimoflorbalové zábavy. Ti co s námi byli, ví o čem mluvím.
 Petr Dvořák
 Obrazek
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář